|
leden 2001 (6) leden 2001 Taneční nám skončily V sobotu 16. prosince se v kulturním domě v Dlouhém Újezdě konala závěrečná taneční lekce třeťáků a čtvrťáků našeho ústavu. Po krátkém zahájení do sálu za zvuku hudby vstoupili již zmiňovaní (spolu s účastníky kurzu z dalších škol) a začali tančit - co jiného by také na závěrečné lekci měli tanečníci dělat. Hned při prvním tanci jsme zjistili, že vzhledem k velkému počtu stolů je velikost tanečního parketu srovnatelná se sálem Mže - tedy nedostačující. Nedostatkem prostoru jsme se nenechali odradit a začali do sebe různě strkat narážet a snažili se tancovat. Po úvodních tancích se stálými partnery (i když vzhledem k nižšímu počtu příslušníků mužského pohlaví se muselo střídat) následovalo sólo s rodiči, a potom sólo pro rodiče. Ve druhé části jsme shlédli finále taneční soutěže. Zúčastnilo se ho 6 nejlepších párů, které prošly vyřazovacími koly v průběhu poslední lekce. leden 2001 Někdo si s ní hrál Obrovskému zájmu z řad studentstva i profesorstva se těší nástěnka se seznamem členů studentské rady Lament. Dlouho zde visela prosba, zda by se nenašel nějaký dobrovolník, který by připravil karty se jmény jednotlivých zástupců tříd a "vedení" (tedy předsedy a místopředsedy) již zmiňovaného studentského uskupení. Případní zájemci se měli hlásit předsedovi. Dobrovolníci se nakonec našli, ale poněkud lamentního (nebo lamentujícího?) předsedu obešli. Autory nových štítků jsou nejspíš milovníci pohádek a filmů - a nejspíš i milovníci spousty "dalších věcí". Zástupci jednotlivých tříd v této "studentské instituci" se ze dne na den (po úpravě štítků) stali např. Robin Hood (spolu s dodatkem - má dlouhý úd), Méďa Pú a Víla Análka. leden 2001 Pozvěte ji na oběd Je leden, měsíc po Vánocích a většině lidí zbyly jen omezené finanční zdroje. Co tedy dělat v případě, že se byste rádi pozvali spolužačku, kamarádku nebo neznámou osobu opačného pohlaví (stravující se ve stejném "zařízení" jako vy) na oběd? Máte štěstí, s tímto problémem naše redakce dlouho počítala, a proto jsme stačili vyvinout a v praxi vyzkoušet zajímavou metodu. Nemusíte tedy čekat, až dostanete kapesné (popř. výplatu) nebo okrádat staré babičky či spekulovat na burze cenných papírů a i bez sebemenších výdajů stoprocentně zapůsobíte. Vy, kteří obědváte po různých hostincích, máte smůlu. Pokud se ale stravujete v jídelně, kde se při výdeji oběda prokazujete magnetickou kartou nebo kartou na čárkový kód, jste stoprocentními vítězi. Postup je následující: Nejdříve objektu, který chcete druhý den pozvat na oběd bez jeho vědomí zabavte kartu na obědy a utečte. Pak už jen stačí objekt znovu kontaktovat a pozvat na oběd. Druhý den společně poobědváte a uvidíte, jak se situace vyvine. Nenechte se znechutit výlevy naštvání vašeho oblíbeného objektu, po týdnu společného obědvání to danou osobu určitě přejde (nebo změní stravovací zařízení). Pro případ, že by objekt chtěl utéct k jinému stolu hned poté, co mu bude vydán oběd, doporučuji až do konce jídelního rituálu jeho obědovou kartu ponechat u sebe. leden 2001 Radovali jsme se předčasně - škola neshořela Na poslední prosincový školní den byl na našem ústavu naplánován požární poplach. Akce měla velmi zajímavý průběh. Sedělo se ve třídách, najednou se ze školního rozhlasu začal linout hlas, který monotónně oznamoval: "Hoří, hoří, opusťte školu". Zvedli jsme židle, abychom se po skončení nemuseli vracet do tříd a po dvojicích hlavním vchodem opustili školu. Po krátkém mrznutí venku se všichni odebrali do sportovní haly, kde už probíhal první zápas Vánočního fotbalového turnaje. Na své zážitky s požárním poplachem v době svých studií na naší škole si vzpomněla také prof. Jirotková. Vyprávěla nám, jak pan školník vždy založil na hřišti za školou oheň a předváděl, jak se hasí. "Hasícím nástrojem" byla deka. Tou se snažil plameny umlátit. Nedaly si ale říci a neustále stoupaly a stoupaly. Naštěstí vždy situaci zachránil hasící přístroj, který zabránil rozšíření požáru na budovu naší školy. Tento zajímavý obyčej bychom mohli obnovit. Není se čeho bát - požární stanice se nachází pouhých sto metrů od naší školy. leden 2001 Vánoční turnaj v sálovce V pátek 22. prosince, den před tím, než jsme odešli na zasloužilý vánoční odpočinek, jsme se po absolvování požárního poplachu vydali do sportovní haly, kde probíhal turnaj tříd v sálovce, tedy sálové kopané. Lidé na tribuně buď sledovali vývoj utkání, poslouchali hudbu z repráků ("dýdžeje" dělali Martin Mahdal a Jirka Fejt) nebo mezi sebou jen tak diskutovali. Jednalo se o pohodové rozloučení se školou - proto jsme ho trávili raději ve sportovní hale. V první pauze jsme mohli shlédnout kopy na bránu z tenisek, popř. z jiné méně či více vhodné obuvi našich profesorů. Vrcholem turnaje byl zápas týmu složeného z našeho profesorstva proti loňským, předloňským a předpřed...loňským maturantům. leden 2001 Maturitní ples šesťáků našeho vzdělávacího ústavu Ve večerních hodinách v pátek 8. prosince roku 2000, posledního roku minulého tisíciletí se ve stříbrském kulturním domě sešli šesťáci našeho ústavu, jejich příbuzní a známí. Nechyběli zde samozřejmě ani lidi z nižších ročníků naší "vzdělávací instituce", jejich známí, příbuzní nebo jejich budoucí příbuzní. Samozřejmě přišli i naši profesoři. Příčinou této sešlosti byl Maťuřitní pleš již zmiňovaných šesťáků. Jistě by vás zajímalo, proč se jednalo zrovna o Maťuřitní pleš a ne třeba o Maturitní ples. Nebylo to kvůli tomu, že se zde měly provádět nějaké nemravnosti, jak sám název naznačuje. Jen si někdo hrál s plakáty, které na akci vábily nejširší gympláckou veřejnost. To způsobilo nemalé problémy. Když jsem se někoho zeptal, zda jde na Maťuřitní pleš, odpověděl, že on jde na Maťuritní ples nebo na Maturitní pleš a tak podobně. Nejspíš četl jiný plakát. Před plesem a také před těmi všemi plešemi to tedy vypadalo, že účast na skutečném Maturitním plese nebude valná. Nakonec se však překvapivě všichni ti maturiťáci, maťuřitáci a plešatci sešli na pravém a nefalšovaném Maturitním plese. |
 |
|
|
 |
 |
 |