„Tuhle látku dobereme a v říjnu začneme brát drogy“
- Mgr. Miloslava Morgensteinová v akci (čeština & občanka) -
„Jaký rozdíl je mezi Máchou a Erbenou?“
„Začínáme bez začátku.“
„Nebudete to dělat společně. Uděláte si to každá zvlášť.“
„Vy neposloucháte, a pak se divíte, že jste tak tupí!!“
„Ten diktát dopadl celkem špatně, ale ta druhá část – rozbor věty – dopadla hodně dobře, proto jsem ji neznámkovala.“
„Tuhle látku dobereme koncem září a v říjnu začneme brát drogy.“
(Neny se smál, když ostatní četli svůj úkol)
Prof. Morgensteinová: „Jirko, nesměj se! A pokud se musíš smát, tak odejdi za dveře, pak se dojdi vyšetřit a nech se léčit!“
Prof. Morgensteinová: „Přemku, už si zase kreslíš?!“
Přemek:,,Ale to je pro vás.“
Prof. Morgensteinová k Honzovi:„Přestaň žvejkat, pak se ti odkrví a nebudeš moc přemejšlet.“
Prof. Morgensteinová: „Všímáte si, že po vás nechci čtenářské deníky? Ale přijde čas, kdy je po vás chtít budu!!!“
Prof. Morgensteinová: „Vy jste čím dál tím horší, mentálně čím dál tím víc zaostáváte.“
„To je dobrá otázka, na kterou ale neumím odpovědět“
- Mgr. Petr Křížek v akci (bižule) -
Prof. Křížek drží v ruce malý papírek:
„Tady jsem vám přinesl ukázat obrázek, vy ho sice nevidíte, ale to nevadí.“
Prof. Křížek: „Tohle je mrtvej střevlík. Byli v něm strunovci, a když byli větší, tak se rozhodli, že ho opustí. No, a on to nepřežil!“
Prof. Křížek: „Viděli jste kvést smrk?“
Třída: „Jo, jo…“
Prof. Křížek: „Květy chybí…“
Prof. Křížek v ruce drží růžovou fixu:
„A to je barva??? Barva???“
Třída: „Růžová.“
Prof. Křížek: „No, tak ta ladí s tím stonkem.“
Prof. Křížek: „Nějaký dobrovolník na zkoušení?“
Přihlásí se Lukáš.
Prof. Křížek: „Tak, co si dáme?“
Přemek: „Pusu!“
Prof. Křížek: „… konec tečky, závorka….“
„Nekejvej mi na to jako nějaký pako!“
- Mgr. Miluše Hnátová v akci (děják) -
Prof. Hnátová: „Neny, potřebuju vědět, kde bydlíš?“
Neny: „Hm, doma nebo tady?“
Prof. Hnátová: „Římané ukřižovali Ježíše, protože nevěděli, kam s ním.“
Prof. Hnátová na Nenyho: „Nekejvej mi na to, jako nějaký pako.“
Neny odešel k lékaři, Ája přišla pozdě do hodiny:
„Prosím, omluvte mě, já byla s Jirkou Nenutilem v šatně.“
Prof. Hnátová: „Jo, dobrý. Já se lekla, že se vrátil.“
Prof. Hnátová: „Když píšete životopis, tak tam nebudete psát, jak jste Máničce zničili bábovičky.“
Neny (pohrdavě): „Bábovičky… Já rozbil Mániček…“
Prof. Hnátová: „… a křičeli ‘starý prasák Caesar se blíží!‘ On to byl vášnivý dobyvatel ženských srdcí…“
Neny a Marcel: „… srdcí?!?“
Prof. Hnátová: „A jak to asi mám říct, pánové?!?“
Prof. Hnátová: „Učení o trojím lidu – co je to, Přemku?“
Přemek: „Rozděluje lidi do tří skupin.“
Prof. Hnátová: „Ano, Přemku, ty jsi ale čtverák!!“
Prof. Hnátová: „Co je to archeologie?“
Třída: „Věda, zabývá se vykopávkama.“
Prof. Hnátová: „Hmotnými prameny. Neříkejte vykopávkama, to byste mohli říkat za chvíli i o mě!“
Prof. Hnátová: „… a byl zabit Jan… No, Sedláčku, kde máte chalupu…??“
Jirka S.: „Na Vysočině?!“
Prof. Hnátová: „Já myslela, že ji máte u Nepomuku?“
Jirka S.: „No, tam taky.“
Z Murphyho zákonů:„Za co jsi dnes dostal ve škole pětku?,“ ptá se přísně otec.
„Protože jsem odmítl bonzovat.“
„No… to tě omlouvá. A koho jsi odmítl udat?“
„Člověka, který zabil Julia Caesara…“
Pokračování přežbleptů str. 13 >